Syndrom nemocných nebo také nezdravých budov je termín, který označuje špatně navržené, nedomyšlené nebo na špatných místech postavené domy. Tyto stavby negativně působí na zdraví člověka. Objevit se mohou bolesti hlavy, nevolnost, ale také podráždění očí. Zjistěte, jak se těmto potížím vyhnout a jak si zajistit zdravý domov.


Obrázek: Syndrom nemocných budov se projevuje na zdravotním stavu člověka.

Syndromem nemocných budov trpí lidé

Syndrom nemocných budov má zkratku SBS, která vychází z anglického názvosloví Sick Building Syndrome. Nejde o to, že by byla nemocná samotná budova, ale lidé, kteří ji obývají. V roce 1984 bylo podle Světové zdravotnické organizace (WHO) tímto syndromem zasaženo zhruba 30 % obyvatel USA a Evropy, v roce 2002 se číslo vyšplhalo až na 60 %.

Ani České republice se tento problém nevyhýbá a údajně jím trpí dva lidé ze tří, což je poněkud alarmující zpráva. Statistiky, které vyplývají z informací shromážděných Státním fondem životního prostředí, ukazují, že se syndrom nemocných budov týká především škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů. Řešení přitom může být celkem jednoduché: lepší kvalitu prostředí v budově vám zajistí vhodná ventilace či stínící technika.

Jak poznat nezdravou budovu

Lidé, kteří tráví čas v nemocných budovách, nejčastěji trpí:

  • bolestmi hlavy,
  • závratěmi,
  • nevolností,
  • podrážděnýma očima, což se projevuje slzením, pálením nebo svěděním,
  • podrážděním dýchacích cest,
  • suchým kašlem a suchou kůží,
  • citlivostí na pachy,
  • chrapotem hlasu,
  • různými alergiemi a podobně.

Kvůli obtížím může docházet i ke změnám osobnosti nebo ke snížení koncentrace a efektivity práce. Těmto lidem se obvykle uleví ihned po opuštění prostoru. Může se však stát, že dojde k trvalým následkům (například vznik alergie, astma) a chronickým onemocněním.

Co způsobuje syndrom nemocných budov

Faktorů, které negativně ovlivňují prostředí v budovách, může být hned několik. Zde si představíme ty nejdůležitější.

Větší vlhkost a vznik plísní

Vlhkost a z ní pramenící vznik plísní má na svědomí nekvalitní stavební technologie používaná nejen při stavbě nových domů, ale také při rekonstrukcích. Budova se zateplí, kastlová okna se vymění za levná plastová a v budově dojde ke vzduchovému vakuu, což znamená, že se do budovy nedostává čerstvý vzduch. Kvůli tomu se dům začne “potit” a držet vlhkost.

Ve vlhkém prostředí se dobře daří houbám a plísním, což rozhodně není pro lidský organismus prospěšné. Optimální vlhkost v místnosti by se měla pohybovat v závislosti na ročním období: v zimě mezi 45 až 65 %, v létě pak mezi 40 až 60 %. Optimálně by se tak měla po celý rok blížit 50 %.

Chemická znečištění

Z venkovního prostředí mohou do budov kvůli špatně umístěným otvorům pro větrání, komínům, ale i oknům vnikat škodlivé látky uvolňující se z výfuků motorových vozidel. Mezi další nebezpečné látky, které se touto cestou do budovy mohou dostat, patří radon, formaldehyd, azbest, prach nebo olověné nátěrové hmoty.

Za vnitřní zdroje chemických nečistot se považují těkavé organické sloučeniny (VOC – volatile organic compound). Vylučovat je mohou lepidla, čalounění, koberce, kopírky, dřevěné výrobky nebo čisticí prostředky. Prostředí nepřispívá ani cigaretový kouř nebo zplodiny vznikající ze sporáků, krbů a prostorových ohřívačů.

Biologická znečištění

Spadají sem pyly, bakterie, viry, houby, plísně a podobně. Zpravidla se shromažďují v znečištěných vodách špatně udržovaných zvlhčovačů bez UV-C technologie nebo v odvodňovacím potrubí. Živnou půdou však mohou být i koberce, tepelná izolace a čalounění. Biologickou kontaminaci mohou přenášet i ptáci nebo hmyz. U lidí se vliv těchto látek negativně projevuje horečkou, kašlem, zimnicí, bolestí hrudníku nebo alergiemi.

Nedostatečný přísun vzduchu

Kvůli špatným stavebním postupům, které mají snížit energetickou náročnost, dochází k takovému izolování budov, které zhoršuje venkovní ventilaci a přístup čerstvého vzduchu. Redukovaná ventilace je zpravidla nedostatečná pro udržení zdraví a pohodlí osob pohybujících se v budově.

Elektromagnetická záření

Na obyvatele mohou negativně působit také trouby, počítače a televizory, které vydávají elektromagnetické záření ionizující vzduch.

Špatné osvětlení, akustika a ergonomie

Syndrom nemocných budov se projevuje častěji u lidí pracujících v tzv. open space než u pracovníků s vlastní kanceláří. Příčinou může být nedostatek přirozeného světla, špatná akustika i vysoká vlhkost. Příznaky se projevují spíše v prostorech, kde je instalovaná klimatizace než v prostorech s řízeným větráním pomocí rekuperace.


Obrázek: Syndromem nemocných budov jsou nejvíce ohroženi lidé pracující v open space.

Preventivní opatření

  • Abyste zmírnili projevy syndromu nemocných budov, pravidelně větrejte a starejte se o přísun čerstvého vzduchu.
  • Vytápění, větrání a klimatizace (HVAC) by měly být navrženy tak, aby splňovaly normy větrání. Důležitý je také jejich správný provoz a údržba.
  • Odstraňte zdroje znečišťujících látek. Místo koberců položte tvrdou podlahu, omezte používání elektronických součástek a podobně.
  • Nechte do prostorů vnikat přirozené světlo například světlíky, vzduch čistěte pomocí květin absorbujících oxid uhličitýa formaldehyd.
  • Používejte vzduchové filtry a vysávejte vysavačem s HEPA filtrem, v prostorách nekuřte.
  • Při stavbě nového domu dbejte na stavební zásady pasivních domů, ale také na místo, kde bude dům stát.

Zdravý život ve zdravých domech

Pokud se chystáte stavět, je ideálním odrazovým můstkem pasivní dům. Energeticky úsporné domy jsou investicí do budoucnosti. Kromě toho, že se snaží maximálně využívat obnovitelné zdroje, šetří vaše náklady na život v domě. Na co všechno se při stavbě zaměřit?

  • Pro stavbu vybírejte takový pozemek, který je dostatečně vzdálený od průmyslových center a frekventovaných cest.
  • Konstrukce stavby by měla být z netoxických stavebních materiálů.
  • Stěny, podlahy i stropy by neměly být náchylné na vznik plísní a hub.
  • Garáž či sklep by měl být vodotěsný a dobře ventilovaný.
  • Likvidace stavebních materiálů by neměla vést ke znečištění životního prostředí a při stavbě byste měli využívat stavební postupy, které nevyužívají neobnovitelné zdroje.
  • V interiéru by mělo být co nejvíce přírodního materiálu a světla.
  • Zaměřte se na optimální regulaci přirozené vlhkosti a udržování tepla.
  • Využívejte obnovitelné zdroje energie (například solární energii).
  • Pro zateplení a izolaci používejte skelnou nebo kamennou vlnu či extrudovaný a expandovaný polyester.


Obrázek: Úsporné domy čerpají energii z obnovitelných zdrojů.

Základní myšlenkou energeticky úsporných domů je nízká spotřeba energií. Díky kvalitní obálce domu a zateplení fungují jako termoska. To znamená, že v chladnějším období uniká ven jen malé množství tepla, což snižuje nároky na vytápění. Roční spotřeba tepla na vytápění je u pasivních domů jen okolo 30 kWh/m2, u nedostatečně zatepleného domu se tato hodnota šplhá až na 150 kWh/m2. Celková úspora energií může být ve srovnání s klasickým domem až 90 %.

Ke snížení ekologické zátěže dochází nejen díky využívání obnovitelných zdrojů energie, ale také používáním nejúspornějších spotřebičů.

Optimální výměna vzduchu díky rekuperaci

V pasivních domech se výměna vzduchu provádí pomocí rekuperační jednotky. Ta odvádí znečištěný vzduch z místnosti ven, ale využívá přitom jeho teplotu, kterou ohřívá čerstvý vzduch přicházející z venku. Díky tomu je v místnostech vždy dostatek čerstvého vzduchu s optimální teplotou. Aby byl potenciál rekuperace maximálně využitý, nedoporučuje se přílišné větrání okny nebo dveřmi.

Také u starších domů se můžete rozhodnout pro instalaci centrální rekuperace, což však vyžaduje poměrně velký stavební zásah. Je tedy vhodné ji instalovat během rekonstrukce. V případě, že se do tak zásadní stavební úpravy nechcete pouštět, můžete zvolit rekuperaci pokojovou, která je však vhodná spíše do menších místností, mezi které patří například ložnice.

Pokojová rekuperace je ideální do místností, které nemají okno, nebo ve kterých je větrání obtížné.

V případě, že bydlíte u frekventované cesty, vyplatí se investice do čističky vzduchu. Její pořízení však neznamená, že nemusíte větrat. Při běžné činnosti vyprodukuje jedna osoba za hodinu zhruba 15−20 litrů oxidu uhličitého, což vyžaduje nejméně 20−30 m3 čerstvého vzduchu na osobu za hodinu, aby byla dodržena optimální hodnota koncentrace oxidu uhličitého, kterého by v místnosti mělo být méně než 1 000 ppm (parts per milion).

Čistička vzduchu vzduch vyčistí od alergenů, prachu a dalších miniaturních částeček nečistot, ale nevyrobí vzduch čerstvý.

Dostatečný pohyb na čerstvém vzduchu

I když budete mít rekuperaci, nevyhýbejte se pobytu na čerstvém vzduchu. O příjemně strávené dny se postará pergola, která může navazovat rovnou na váš dům nebo stát samostatně v zahradě. Dnešní pergoly se vyrábí z odolných materiálů, které zpravidla nevyžadují údržbu. Nejlepší je v tomto ohledu hliník.

Výhodou pergoly je především to, že pod ní můžete sedět za jakéhokoliv počasí. Pokud se rozhodnete pro pergolu s posuvným zasklením, získáte navíc i zimní zahradu, kterou můžete využívat i v zimě.

Pobyt na čerstvém vzduchu pozitivně působí na myšlení a náladu. V létě navíc vaše tělo přirozeným způsobem získává vitamín D.


Obrázek: Pod pergolou můžete svůj volný čas trávit celoročně.

Zdravé interiérové prostředí díky stínění

Venkovní rolety udržují v místnosti optimální teplotu, díky čemuž ušetříte za topení i klimatizaci. Na zabudování venkovních rolet je dobré myslet již při plánování novostavby nebo před rekonstrukcí. Díky tomu, že se s nimi bude počítat již v projektu, nebudou ubírat prostor při výhledu z okna nebo se kvůli nim nebude muset odstraňovat zateplení. Včasné řešení navíc přispívá k estetičtějšímu vzhledu oproti dodatečné montáži do již hotové stavby.

Typy instalace venkovních rolet

Instalace venkovních rolet se liší podle toho, zda jde o novostavbu nebo rekonstrukci. U rekonstrukce jsou již hotové překlady, takže je potřeba zjistit, zda a jak silné se plánuje zateplení. Díky znalosti této informace se může zateplení upravit tak, aby sem bylo možné umístit podomítkové prvky (schránky pro venkovní žaluzie nebo podomítkové roletové boxy).

U novostavby je vhodné s venkovním stíněním počítat již v projektu. Díky tomu je možné naplánovat téměř jakýkoliv typ stínění. Připravit se mohou například univerzální překlady pro rolety i žaluzie nebo se může hrubá stavba upravit tak, aby vznikla kapsa. Rovněž je možné standardní překlady a všechny podomítkové prvky schovat do zateplení domu.

Možná je také pozdější instalace, která se provádí přímo do rámu okna nebo do ostění.


Obrázek: S venkovním stíněním počítejte již v projektu.

Výhody venkovních rolet

Venkovní rolety váš domov zateplí, odhluční, zabezpečí a ze všech stínících prvků nejlépe ochrání před nežádoucím přímým světlem. Propouštějí jen minimum světla, takže s nimi v ložnici vytvoříte optimální prostředí pro zdravý spánek. Na předokenní rolety navíc můžete čerpat dotaci z programu Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám. Stínící technika s ručním ovládáním je podporována sumou 500 Kč/m2, v případě stínění s inteligentním automatickým ovládáním se jedná o částku 1 000 Kč/m2.

Úspora energie a ochrana životního prostředí

Venkovní rolety snižují spotřebu energie tím, že zabraňují úniku tepla z interiéru, ale také přehřívání budovy. Díky tomu šetří paliva i energetické zdroje. Při spuštěných roletách je únik tepla ze staré zástavby snížen zhruba o 30–40 %, ale záleží na stavu budovy. U dnešních typů oken a nízkoenergetických domů dokážou ušetřit až 25 % energií potřebných na klimatizaci a vytápění.

S výběrem Vám ochotně poradíme

ZÁKAZNICKÉ CENTRUM

Neváhejte se nás na cokoliv zeptat, popř. nám zanechte kontakt a my se Vám ozveme.

Infolinka

800 150 180

E-mail

poptavka@sunsystem.cz
NAJÍT PRODEJNÍ MÍSTO

NEZÁVAZNÁ POPTÁVKA / DOTAZ